„Jediná cesta, které budete litovat je ta, kterou nepodniknete.“
Jmenuji se Lucie Vidličková, jsem Bloncka na cestách a jsem tak trochu (dobře…, hooodně) praštěná :o)). Narodila jsem se tři dny před Vánoci roku 1977 a ten rok jsem byla bezesporu nejkrásnější vánoční dárek, alespoň bráchové mi to tak říkají: “Ségra, Ty jsi teda pěkný dáreček.“ Já vím…, v kolektivu jsem byla vždycky oblíbená, kam přijdu, říkají: „No tys nám tady ještě chyběla,“ a tak cestuji světem, abych někde někomu nechyběla.
Ráda poznávám nové lidi, jejich život a kulturu. Mám ráda historii i muzea. Lákají mě cizí města a nová místa, ale úplně nejvíc na světě miluji hory. Je to moje nabíječka energie.
K lásce k horám mě kdysi přivedl můj skautský vedoucí. Toho chlapa jsem si po čtyřech letech vzala a otravuju mu život dodnes. Sdílíme spolu dva úžasné syny, hypotéku a vášeň pro cestování. Když jsme se poznali, neměli jsme nic, a tak jsme cestovali akorát tak se stanem (nebo s celtou) se skautským oddílem, který jsme vedli. I na svatební cestu jsme jeli se 30 skauty na jarní tábor do Janovic u Trutnova k Teplickému skalnímu městu. Pak jsme začali pracovat, obdrželi jsme Visa kartu a měli jsme jasno: „Teď, když máme Visa kartu, nebudeme přeci jezdit pod stan.“ A začaly jiné dovolené – v penzionech, v apartmánech, u moře…
V roce 2022 jsme znovu objevili krásu přechodů hor s batohem a spaní pod stanem. Neznám nic
hezčího, než se toulat celý den po horách a na tom nejkrásnějším místě s výhledem do přírody si postavit stan, umýt se v potoce, v trávě povečeřet, usínat na nepohodlné karimatce při západu slunce a budit se ráno zpěvem ptáků. Nic se tomu nevyrovná.
Prostě a jednoduše chci poznávat svět a projít ho křížem krážem. Holt jsem zvědavá jako opice, všechno chci zkusit, všechno chci vidět.…. Jestli stihnu procestovat celý svět nevím, ale snažím se o to a prostřednictvím tohoto webu a fb stránek můžete virtuálně cestovat se mnou, inspirovat se a získávat tipy a rady na cesty.
S láskou k horám Bloncka na cestách.